Obálka Náhled e-knihy:
PDF
Pro půjčování e-knih musíte být přihlášeni.
Jak si půjčit online?

Kulturní dialog mezi národy /

Kulturní dialog mezi národy. Ukrajinští hudebníci v meziválečných českých zemích prezentuje výsledky více než dvacetiletého výzkumu hudebního života ukrajinské emigrace v Československu. Odborná monografie analyzuje působení ukrajinských hudebníků, vzdělávacích institucí i kulturních spolků a jejich...

Celý popis

Uloženo v:
Série:Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, část 542
Hlavní autor: Kalina, Petr (Autor)
Médium: E-kniha
Jazyk:Czech
Vydáno: Praha : Masarykova univerzita, 2026
Příbuzné jednotky:Z cyklu:: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Tagy:
Žádné tagy
LEADER 05953nam a22002417i 4500
001 325529
007 ta
008 261110s2026 xr ||||| |||| 00| 0 cze d
020 |a 9788028009151 
044 |a xr 
100 1 |a  Kalina, Petr  |4 aut 
245 1 0 |a Kulturní dialog mezi národy /  |c  Kalina, Petr 
264 1 |a Praha :  |b Masarykova univerzita,  |c 2026 
300 |a 1 online zdroj (259 stran) 
336 |a text  |b txt  |2 rdacontent 
337 |a bez média  |b n  |2 rdamedia 
338 |a online zdroj  |b cr  |2 rdacarrier 
520 2 |a Kulturní dialog mezi národy. Ukrajinští hudebníci v meziválečných českých zemích prezentuje výsledky více než dvacetiletého výzkumu hudebního života ukrajinské emigrace v Československu. Odborná monografie analyzuje působení ukrajinských hudebníků, vzdělávacích institucí i kulturních spolků a jejich vliv na česko-ukrajinské kulturní vztahy. Rozšířený popisPublikace se věnuje dějinám ukrajinské hudební emigrace v českých zemích v letech 1919 až 1939. Zkoumá, jak ukrajinští hudebníci, pedagogové, skladatelé a kulturní instituce přispěli k utváření kulturního dialogu mezi ukrajinskou diasporou a většinovou českou společností. Kniha vychází z více než dvacetiletého archivního výzkumu v českých a ukrajinských archivech i knihovnách, z analýzy dobového tisku i z dochovaných osobních svědectví. Autor zasazuje téma do širších historických souvislostí poválečné emigrace po zániku ukrajinských státních útvarů. Pozornost věnuje zejména institucím, které se staly centry ukrajinského kulturního a vzdělávacího života v Československu, především Ukrajinskému vysokému pedagogickému ústavu Mychajla Drahomanova v Praze a Ukrajinské svobodné univerzitě. Významnou část knihy tvoří kapitoly o osobnostech ukrajinské hudební kultury, mezi nimiž mají klíčové místo Fedir Steško, Oleksandr Košyc, Vasyl Barvinskyj, Mykola Kolessa ad. Monografie zároveň mapuje působení Ukrajinské republikové kapely jako nástroje kulturní diplomacie a představuje rozsáhlý přehled koncertní, sborové a divadelní činnosti ukrajinské komunity v českých zemích. Součástí publikace je také chronologický soupis stovek kulturních akcí doložených archivními prameny. Kniha je určena muzikologům, ukrajinistům, historikům a badatelům zabývajícím se střední a východní Evropou a zájemcům o ukrajinsko-české kulturní vztahy. Cenným zdrojem informací může být také pro pedagogy, pracovníky kulturních institucí a členy ukrajinské komunity, kteří se zajímají o dějiny své diaspory a její kulturní dědictví. Petr Ch. Kalina vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity ukrajinistiku a hudební vědu. Na své domovské fakultě působí jako odborný asistent Ústavu hudební vědy a Ústavu slavistiky, kde zastává funkci garanta studijního programu Ukrajinská studia. Vyučuje především kulturně-historické předměty a kurzy týkající se hudebních nástrojů a lidové hudby. Ve své publikační činnosti se věnuje různým tématům problematiky slovanské hudby, obzvláště hudby ukrajinské a lužickosrbské. V roce 2024 v Německu vydal oceňovanou monografii Sorbische Geigen. Je rovněž činný jako překladatel ukrajinské beletrie.Klíčová slova: ukrajinská emigrace, dějiny hudby, meziválečné Československo, kulturní diplomacie, Ukrajinská republiková kapela, Oleksandr Košyc, Fedir Steško, Vasyl Barvinskyj, Mykola Kolessa, Zenovij Lysko, Nestor Nyžankivskyj, muzikologie, ukrajinská diaspora, česko-ukrajinské vztahy, hudební vzděláváníZ recenzního posudku:„Vysoce kvalitní zpracování málo známých nebo zcela neznámých faktů z dějin meziválečné ukrajinské a české hudební kultury a jejich vzájemných styků. Přispívá k novému, rozmanitějšímu pohledu na hudební kulturu meziválečného Československa vůbec, syntetizuje dosavadní znalosti. Bez těchto poznatků již nebude možno se obejít při žádném dalším zpracovávání tématu hudební kultury v ČSR jako celku. V tomto aspektu je její hodnota mimořádná.“Dotazy, na které kniha odpovídáJakou úlohu hrálo Československo v životě ukrajinské emigrace po první světové válce?Stalo se významným centrem vzdělávacího, kulturního a společenského života ukrajinské diaspory. Jak ukrajinští hudebníci přispívali k mezinárodnímu obrazu Ukrajiny?Prostřednictvím koncertní činnosti a kulturní diplomacie představovali ukrajinskou hudbu evropskému publiku.Jaké instituce formovaly ukrajinské hudební vzdělávání v Praze?Zásadní roli hrály zejména Ukrajinský vysoký pedagogický ústav Mychajla Drahomanova, Ukrajinská svobodná univerzita, z domovských vzdělávacích ústavů pak především pražská konzervatoř.Kteří ukrajinští hudebníci a skladatelé byli spojeni s českými zeměmi?K významným osobnostem patřili například Oleksandr Košyc, Vasyl Barvinskyj, Mykola Kolessa a Zenovij Lysko. Z muzikologů to pak byl především Fedir Steško.Jak rozsáhlý byl hudební život ukrajinské komunity v meziválečném Československu?Vedle vzdělávacích aktivit zahrnoval stovky koncertů, akademií, sborových vystoupení a divadelních představení v řadě českých měst. 
787 0 8 |g 542  |i Z cyklu:  |t Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 
910 |a RBIT002 
998 |d 433132  |a https://core.palmknihy.cz/api/books/433132/cover?to8eij  |b https://core.palmknihy.cz/api/books/433132/cover/400?to8eij  |c https://core.palmknihy.cz/api/books/433132/cover/50?to8eij  |e 2999-12-30  |g 259  |i 9788028009151  |k https://core.palmknihy.cz/api/books/433132/preview.pdf  |l   |q 49  |r 1  |s https://www.palmknihy.cz/kniha/433132  |t ebook  |y 2026  |z 1  |v Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity  |w 542 
999 |d 325527