PDFKulturní dialog mezi národy /
Kulturní dialog mezi národy. Ukrajinští hudebníci v meziválečných českých zemích prezentuje výsledky více než dvacetiletého výzkumu hudebního života ukrajinské emigrace v Československu. Odborná monografie analyzuje působení ukrajinských hudebníků, vzdělávacích institucí i kulturních spolků a jejich...
Uloženo v:
| Série: | Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity,
část 542 |
|---|---|
| Hlavní autor: | |
| Médium: | E-kniha |
| Jazyk: | Czech |
| Vydáno: |
Praha :
Masarykova univerzita,
2026
|
| Příbuzné jednotky: | Z cyklu::
Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity |
| Tagy: |
Žádné tagy |
| Shrnutí: | Kulturní dialog mezi národy. Ukrajinští hudebníci v meziválečných českých zemích prezentuje výsledky více než dvacetiletého výzkumu hudebního života ukrajinské emigrace v Československu. Odborná monografie analyzuje působení ukrajinských hudebníků, vzdělávacích institucí i kulturních spolků a jejich vliv na česko-ukrajinské kulturní vztahy. Rozšířený popisPublikace se věnuje dějinám ukrajinské hudební emigrace v českých zemích v letech 1919 až 1939. Zkoumá, jak ukrajinští hudebníci, pedagogové, skladatelé a kulturní instituce přispěli k utváření kulturního dialogu mezi ukrajinskou diasporou a většinovou českou společností. Kniha vychází z více než dvacetiletého archivního výzkumu v českých a ukrajinských archivech i knihovnách, z analýzy dobového tisku i z dochovaných osobních svědectví. Autor zasazuje téma do širších historických souvislostí poválečné emigrace po zániku ukrajinských státních útvarů. Pozornost věnuje zejména institucím, které se staly centry ukrajinského kulturního a vzdělávacího života v Československu, především Ukrajinskému vysokému pedagogickému ústavu Mychajla Drahomanova v Praze a Ukrajinské svobodné univerzitě. Významnou část knihy tvoří kapitoly o osobnostech ukrajinské hudební kultury, mezi nimiž mají klíčové místo Fedir Steško, Oleksandr Košyc, Vasyl Barvinskyj, Mykola Kolessa ad. Monografie zároveň mapuje působení Ukrajinské republikové kapely jako nástroje kulturní diplomacie a představuje rozsáhlý přehled koncertní, sborové a divadelní činnosti ukrajinské komunity v českých zemích. Součástí publikace je také chronologický soupis stovek kulturních akcí doložených archivními prameny. Kniha je určena muzikologům, ukrajinistům, historikům a badatelům zabývajícím se střední a východní Evropou a zájemcům o ukrajinsko-české kulturní vztahy. Cenným zdrojem informací může být také pro pedagogy, pracovníky kulturních institucí a členy ukrajinské komunity, kteří se zajímají o dějiny své diaspory a její kulturní dědictví. Petr Ch. Kalina vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity ukrajinistiku a hudební vědu. Na své domovské fakultě působí jako odborný asistent Ústavu hudební vědy a Ústavu slavistiky, kde zastává funkci garanta studijního programu Ukrajinská studia. Vyučuje především kulturně-historické předměty a kurzy týkající se hudebních nástrojů a lidové hudby. Ve své publikační činnosti se věnuje různým tématům problematiky slovanské hudby, obzvláště hudby ukrajinské a lužickosrbské. V roce 2024 v Německu vydal oceňovanou monografii Sorbische Geigen. Je rovněž činný jako překladatel ukrajinské beletrie.Klíčová slova: ukrajinská emigrace, dějiny hudby, meziválečné Československo, kulturní diplomacie, Ukrajinská republiková kapela, Oleksandr Košyc, Fedir Steško, Vasyl Barvinskyj, Mykola Kolessa, Zenovij Lysko, Nestor Nyžankivskyj, muzikologie, ukrajinská diaspora, česko-ukrajinské vztahy, hudební vzděláváníZ recenzního posudku:„Vysoce kvalitní zpracování málo známých nebo zcela neznámých faktů z dějin meziválečné ukrajinské a české hudební kultury a jejich vzájemných styků. Přispívá k novému, rozmanitějšímu pohledu na hudební kulturu meziválečného Československa vůbec, syntetizuje dosavadní znalosti. Bez těchto poznatků již nebude možno se obejít při žádném dalším zpracovávání tématu hudební kultury v ČSR jako celku. V tomto aspektu je její hodnota mimořádná.“Dotazy, na které kniha odpovídáJakou úlohu hrálo Československo v životě ukrajinské emigrace po první světové válce?Stalo se významným centrem vzdělávacího, kulturního a společenského života ukrajinské diaspory. Jak ukrajinští hudebníci přispívali k mezinárodnímu obrazu Ukrajiny?Prostřednictvím koncertní činnosti a kulturní diplomacie představovali ukrajinskou hudbu evropskému publiku.Jaké instituce formovaly ukrajinské hudební vzdělávání v Praze?Zásadní roli hrály zejména Ukrajinský vysoký pedagogický ústav Mychajla Drahomanova, Ukrajinská svobodná univerzita, z domovských vzdělávacích ústavů pak především pražská konzervatoř.Kteří ukrajinští hudebníci a skladatelé byli spojeni s českými zeměmi?K významným osobnostem patřili například Oleksandr Košyc, Vasyl Barvinskyj, Mykola Kolessa a Zenovij Lysko. Z muzikologů to pak byl především Fedir Steško.Jak rozsáhlý byl hudební život ukrajinské komunity v meziválečném Československu?Vedle vzdělávacích aktivit zahrnoval stovky koncertů, akademií, sborových vystoupení a divadelních představení v řadě českých měst. |
|---|---|
| Fyzický popis: | 1 online zdroj (259 stran) |
| ISBN: | 9788028009151 |