Portrét básníka Jaroslava Seiferta /
Z překrásného komentáře Marie Kučerové k původnímu albu 1 18 0753 "Portrét básníka Jaroslava Seiferta" (básně vybral František Hrubín) vydanému v roce 1969 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: PORTRÉT BÁSNÍKA JAROSLAVA SEIFERTA, tak nazval František Hrubín svůj "průřez&...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Médium: | E-audiokniha |
| Vydáno: |
Praha :
Supraphon a.s.,
2021
|
| Tagy: |
Žádné tagy |
| LEADER | 04921nim a22004337i 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | 278271 | ||
| 007 | sr nunnnnnnned | ||
| 024 | |a 859692503892 | ||
| 044 | |a xr | ||
| 100 | 1 | |a Seifert, Jaroslav |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Portrét básníka Jaroslava Seiferta / |c Seifert, Jaroslav |
| 264 | 1 | |a Praha : |b Supraphon a.s., |c 2021 | |
| 300 | |a 1 online zdroj (43 min., 8 sek.) | ||
| 336 | |a mluvené slovo |b spw |2 rdacontent | ||
| 337 | |a audio |b s |2 rdamedia | ||
| 338 | |a online zdroj |b cr |2 rdacarrier | ||
| 505 | 0 | 0 | |t Báseň nejpokornější (1 min., 25 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Žhavé ovoce (2 min., 11 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Chléb a růže (1 min., 36 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Jabloň se strunami pavučin (2 min., 24 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Rozhovor (1 min., 2 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Půlnoc (0 min., 48 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Vosková svíce (1 min., 6 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Ruce Venušiny (1 min., 11 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Komediantský vůz (1 min., 13 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Noc na Prahu (1 min., 41 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Nad hrobkou českých králů (1 min., 28 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Za Vladislavem Vančurou (3 min., 30 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Ty, válko (2 min., 55 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Píseň o Viktorce (5 min., 33 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Vltava (7 min., 40 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Píseň o válce (4 min., 41 sek.) |
| 505 | 0 | 0 | |t Venušin pahorek (2 min., 54 sek.) |
| 520 | 2 | |a Z překrásného komentáře Marie Kučerové k původnímu albu 1 18 0753 "Portrét básníka Jaroslava Seiferta" (básně vybral František Hrubín) vydanému v roce 1969 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: PORTRÉT BÁSNÍKA JAROSLAVA SEIFERTA, tak nazval František Hrubín svůj "průřez" tvorbou národního umělce JAROSLAVA SEIFERTA. Představil nám tak "moudrého chudého" z Města v slzách, básníka, jenž nosí "v kabátě květinu / a v duši pláč"; "milosti! zástupů odevzdaného "proletáře", který odhodlanost své mladosti spojil s mocnou silou zástupů v klukovsky vyzývavém: "Kdybychom chtěli a plivli na slunce / zhasne." Z těchto veršů však už lze vyčíst náznaky unikání násilné síle davu a přitakání životu-poezii, poezii-hře. Tolik převleků, a za tím vším jakoby naruby obrácená "máchovská tvář" okouzlené i odkouzlené SVATEBNÍ CESTY: "Studený pláč pod trojí maskou smíchu / ó výstředníku!" Pak teskný dialog s lyrikou "slzy věcí" a času (M. M. Píša) v básnických sbírkách SLAVÍK ZPÍVÁ ŠPATNĚ, JABLKO S KLÍNA, RUCE VENUŠINY a JARO SBOHEM. Mlčenlivá zastavení u zemité PŘILBY HLÍNY, povzdech vzpoury nad mrtvým Vladislavem Vančurou ve sbírce RUKA A PLAMEN, oslnění věčným vzmachem i zmarem lásky v PÍSNI O VIKTORCE, ztěžklá pravda KONCERTU NA OSTROVĚ, ticho smrtelné lásky a milostné smrti v posledním ODLÉVÁNÍ ZVONŮ. Básník František Hrubín by jistě dokázal uchopit několik slov a načrtnout portrét svého staršího básnického druha s definitivní konečností, kterou zřejmě dovedou vidět a podržet si jenom muži. Nemohu prostě zastoupit Františka Hrubína a nabídnout Vám Seifertův portrét náhradní, byť s případnými retušemi. Portréty lze ztrácet a zapomínat, ale nelze je milovat a zrazovat. V mém pohledu je však láska i zrada, a to, co právě píšu, bude nejspíš mé VYZNÁNÍ básníku Jaroslavu Seifertovi. Bylo to tuším zjara 1953, kdy básník nuceně mlčel, zatímco kdosi o něm psal, že "zneužil čestného titulu básníka", neboť ve chvíli, kdy "náš lid upírá své oči vpřed a jeho oči se plní radostí", si dovolil napsat opojnou a opájející PÍSEŇ O VIKTORCE. Má láska tedy byla přinejmenším nedoporučitelná, což vedlo k tomu, že jsem zcela propadla poezii. Jaroslav Seifert mi byl skutečně tím, čemu se říká první láska. Učil mě milovat poezii, vyvedl mě z "bezbřehosti" jazyka, která mě poněkud lekala u Vítězslava Nezvala, k čistým pramenům slov. Naučil mě hledat právě ten jediný pravý kamínek na samém dnu básně. Potůčky Seifertových básní se slévaly v mé důvěrně známé rybníky, v mou každoroční jistotu návratu k nám domů....A Vám, milý přátelé mladí a nejmladší odevzdávám slova Exupéryho moudré lišky k Malému princi: Až budete poslouchat tyto verše, zavřete oči - druhý den si je poslechněte znovu, třetí den zrovna tak a uvidíte, jak budete "lásce" blízko a ještě blíž. Poezie si Vás už "ochočí" sama. JAROSLAV SEIFERT (*23.9.1901 – † 10.1.1986 | |
| 700 | 1 | |a Brousek st, Otakar |4 nrt | |
| 910 | |a RBIT002 | ||
| 998 | |d 403221 |a https://core.palmknihy.cz/api/books/403221/cover?sc3po2 |b https://core.palmknihy.cz/api/books/403221/cover/400?sc3po2 |c https://core.palmknihy.cz/api/books/403221/cover/50?sc3po2 |e 2099-01-01 |i 859692503892 |l 2588 |q 49 |r 1 |s https://www.palmknihy.cz/kniha/403221 |t audiobook |y 2021 |z 1 | ||
| 999 | |d 278269 | ||