Když jí byly čtyři roky, její židovská rodina se před nacismem uchýlila do nizozemského Amsterdamu. Po okupaci NizozemskaNěmeckem během druhé světové války se rodina rozhodla v červenci 1942 ukrýt v zadním traktu domu, kde sídlila firma Annina otce Otto Franka. Po dvou letech skrývání s matkou Edith, sestrou Margot (která si také psala nedochovaný deník) a dalšími osobami byla skupina prozrazena a deportována do koncentračních táborů. Anne zemřela o půl roku později na tyfus v táboře Bergen-Belsen.
Deník zachycuje události jejího života od 12. června1942, kdy zápisník dostala ke svým třináctým narozeninám, až do posledního záznamu z 1. srpna1944 krátce před zatčením. Její otec Otto jako jediný z rodiny přežil, vrátil se do Amsterdamu, našel její deníkové záznamy a redigoval první vydání jejího deníku. Z původní nizozemštiny byl přeložen do mnoha jazyků a stal se jednou z nejčtenějších knih po celém světě. V češtině kniha získala jméno ''Deník Anne Frankové'', některá vydání vyšla pod názvem ''Deník Anny Frankové'' nebo ''Deník.'' Roku 2019 vyšla v novém překladu s původním názvem ''Zadní dům'' (nizozemsky ''Het Achterhuis'').
Získáno z Wikipedie