Studium farmacie na Florentské univerzitě nedokončil, dědičná neurastenie ho pudila k cestování po Evropě a Jižní Americe, většinu života však strávil v psychiatrických léčebnách. Na jeho duševní labilitě se také podepsal bouřlivý milostný vztah se spisovatelkou a průkopnicí ženské emancipace Sibillou Aleramovou. Zemřel ve věku 46 let v ústavu ve Scandicci na otravu krve.
V roce 1914 vydal svoji jedinou básnickou sbírku ''Canti Orfici'' (''Orfické zpěvy''). Vyznačuje se vizionářským mysticismem, autor v ní zpracovává vlivy antické mytologie i filozofie Friedricha Nietzscheho. Česky vyšel v roce 1968 výbor z jeho díla nazvaný ''Šílený Orfeus'' v překladu Jana Vladislava.
